S Lucií jsem se poprvé setkala v roce 2023 na skupinové výstavě Tvůrci z Krušných hor – Umění nás spojuje v Galerii Kryt, kde se představilo několik lokálních autorů z našeho regionu. Od té doby se s Lucií potkáváme pravidelně na jarmarcích a kreativních akcích. V poslední době ještě častěji, protože její Ateliér lu se nachází jen pár metrů od Galerie Josefa Lieslera, kde pracuji.
Lucie mě zaujala nejen svou tvorbou, ale také svým přístupem. V dnešní době není vůbec jednoduché podnikat, pronajmout si vlastní prostor a provozovat ateliér. Ona do toho ale šla s jasným záměrem – spojit všechno, co umí a co miluje: relaxační masáže, bylinky, přírodu a tvorbu. Přečtěte si její příběh o hledání klidu, radosti a rovnováhy.
Cesta k vlastnímu ateliéru
Luci, jaká byla tvoje cesta k tomu, co dnes děláš?
Jsem člověk hodně emotivní a odjakživa jsem potřebovala klid – v životě i v práci. Dlouho jsem působila ve zdravotnictví jako masérka, ale cítila jsem se tam jako ve fabrice. Nebavilo mě to, nesouhlasila jsem s mnoha věcmi… Za podpory rodiny jsem se během mateřské rozhodla realizovat svůj nápad – tvořit, aranžovat a dekorovat. Jenže již od začátku mi bylo jasné, že moje tvorba není pro všechny. A tak jsem ateliér spojila s masérnou.
Co pro tebe tohle spojení znamená?
Je to kombinace ekonomické jistoty a mé vlastní seberealizace. V masérně pracuji s lidmi, naslouchám, vydávám hodně energie. Kreativní tvorbou se dobíjím. Pro mě je tvoření něco jako meditace.
Obrazy a šperky inspirované přírodou
Pojďme se podívat na tvou kreativní tvorbu. Začneme u obrazů. Proč maluješ anděly?
Byl to impulsivní nápad, když jsem přemýšlela, co by se mohlo prodávat o Vánocích. A obrazy andělů měly úspěch. Za dva roky jsem jich prodala přes třicet. Lidé v nich hledají symboliku, něco, co jim přinese klid. Sama sebe nepovažuji za umělkyni nebo malířku, jsem spíše tvůrkyně. Obrazy andělů mě malovat moc baví, protože vím, že lidem dělají radost.
Tvoříš také šperky ze dřeva. S jakým dřevem konkrétně pracuješ? A jaké další materiály ve své tvorbě používáš?
Pro mě nekonečnou inspirací příroda. I proto se snažím pracovat s materiály, které jsou mi blízké – a to jsou hlavně ty přírodní. Dubové dřevo, minerální kameny… Ale klidně použiji i staré dřevo z podlahy, které opracuji a následně proměním v obraz. Občas sáhnu i po skleněných korálcích – když je něco krásné a zapadne to celku, tak proč ne. Ráda míchám materiály a pak už je na lidech, aby si vybrali, co jim sedne. Někdo chce kus čistě přírodní, někdo zase ocení kombinaci, a někdo vybírá podle ceny. Vždy je to o osobním pocitu a preferencích zákazníka.
Tvoření a talent
Když tě poslouchám, máš v sobě tvořivého ducha již od dětství, že?
Ano, to je pravda. Už jako malá jsem milovala vůni pastelek a papíru… Také jsem šila na panenky, dělala účesy. Byla jsem všestranná a tvoření mi přinášelo klid. Už tehdy jsem si uvědomovala, že tvoření je vlastně taková moje meditace.
Co bys poradila lidem, kteří žijí v domnění, že nemají talent? Rádi by tvořili, ale nedokážou se zbavit obav?
Myslím si, že aby člověk tvořil, nepotřebuje mít ani talent, ani vystudovanou nějakou školu. Já jsem rok studovala školu aranžování a designu a šlo mi to, bavilo mě to, ale musela jsem studium ukončit z finančních důvodů. Jsem tedy spíše samouk, ale nějaké základy mi zůstaly. V ateliéru vedu také výtvarné workshopy. Učím lidi, že není nic špatného na tom hledat inspiraci v knížkách nebo na internetu. Jde jen o to tvořit tak, jak to cítíte a tak, aby vás to bavilo. Nemusí to být dokonalé… Pro mě je mnohem důležitější ten prožitek okamžiku, ponoření se do tvorby. To je to, co jsem zažívala už v dětství, když jsem malovala a aranžovala – soustředění, klid, radost.
Když mluvíš o workshopech, jaké techniky učíš? Věnuješ se raději dospělým nebo dětem? Pozveš nás nějaký kurz, který chystáš v nejbližší době?
Po pravdě se raději věnuji dospělým než dětem, ale mé workshopy zvládají často i menší děti. Na podzim chystám dva workshopy – jeden zaměření na kreativní tvorbu, druhý se bude týkat péče o tělo. Workshop Úleva od bolesti připravuji ve spolupráci s fyzioterapeutkou Evou Dragounovou Čmichovskou a bude se konat 6. listopadu. V závěru listopadu, konkrétně 29. 11., vás srdečně zvu na Vánoční workshop – budeme vyrábět ozdoby a přáníčka.
Rodina, podnikání a plány do budoucna
Vždy mě moc zajímá, jak se maminkám daří skloubit rodinu a podnikání. Jak to máš ty?
Moje výhoda je můj vlastní prostor ateliéru. Moje dcera je sice malá rebelka, ale když jí pustím pohádku nebo jí zabavím něčím kreativním, tak jí mohu brát do práce s sebou. I když přiznávám, raději do práce chodím sama. Není to úplně jednoduché – pořád myslet na to, aby vše fungovalo, aby byla ona spokojená a samozřejmě, aby spokojený klient.
Jaké jsou tvé plány do budoucna v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?
Na sobotu 6. září bych vás ráda pozvala na První narozeniny ateliéru. Kromě mě svou tvorbu představí další lokální designérky a tvůrkyně – těšit se můžete na abstraktní obrazy Lucie Filipo, háčkované dekorace od Evy Dragounové Čmichovské a jsem moc ráda, že i ty jsi přijala mé pozvání.
Plánuji také vlastní e-shop – ráda bych zkusila své výrobky nabídnout i touto formou a zároveň se na mě zákazníci na jarmarcích často na e-shop ptali.
Výhledově plánuji se věnovat více interiérovému designu, protože to mě asi baví ze všeho nejvíce. Jen je třeba, aby se teď ustálilo všechno to, co mě živí. V kolekci s názvem Domov vytvářím originální bytové doplňky do interiéru, kterými si můžeme svůj domov více zvelebit tak, abychom se v něm cítili dobře. To si myslím, že je hodně důležité.
Lucie Kenderová se věnuje aranžování, výrobě dekorací, šperků a doplňků. Její Ateliér lu sídlí v ulici Vrchlického 178 v Kadani a slouží také jako masérna. Lucie poskytuje klientům individuální péči na míru. Lucii můžete sledovat na Facebooku i Instagramu.
Článek doplňují fotografie Mariety Kosturové – projekt Příběhářky.
Pokud se vám líbil tento článek, přečtěte si rozhovor s výtvarnicí Helenou Čubovou.
