Terapie tancem? A navíc poskytované online? Přečtěte si příběh tanečně-pohybové terapeutky Anděly Kubátové, která skrze tanec bojuje se svou vážnou nemocí, ale také pomáhá především ženám cítit se lépe ve svém těle a umět vyjadřovat skrze pohyb své emoce.
Andělko, jak jste se dostala k tanci? Popíšete nám ve zkratce svou cestu?
Tanec jsem milovala odmala. Maminka mě k němu vedla a já začala i dřív tančit, než chodit. Později jsem začala chodit do ZUŠ do tanečního oddělení a od té doby jsem skoro tančit nepřestala.
Kdy a jak Vás napadlo, že by Vás tanec mohl živit?
Hrozně dlouho jsem hledala něco jiného. Slýchávala jsem, že si přeci nemohu udělat z koníčku práci, protože mě pak přestane bavit. A tak jsem zkoušela kde co. Od přihlášky na HAMU na operní režii, přes copywriting a marketing, až po práci v administrativě. Ale pořád mě to k tanci táhlo. Zdraví mi však nedovolilo vydat se na profesionální dráhu tanečnice. Vždy jsem cítila, že je v tanci něco víc. Když jsem tančila, nevnímala jsem své nemoci, své úzkosti a ataky, najednou bylo všechno tak nějak v pořádku. A tak jsem hledala dál, až jsem se dostala k tanečně-pohybové terapii. Hned jsem odeslala přihlášku na tříletý výcvik na Akademii Alterantiva do Olomouce a tím to všechno začalo.
Jaké byly Vaše první kroky v podnikání?
Živnost jsem si zakládala už v roce 2018. Právě na copywriting. Říkala jsem si, že to bude ideální přivýdělek. Ale pořád jsem tak nějak cítila, že to není ono. A tak jsem hledala dál až jsem se dostala k tanečně-pohybové terapii. Myslela jsem si pak, že když dokončím výcvik, půjde všechno hladce. Ale nešlo. Setkala jsem se s minimálním zájmem. A tak jsem po několika měsících trablí začala hledat přivýdělek, abych všechno mohla v klidu rozjet, zaměřit se i na propagaci a pomalu si vybudovat klientelu.
Lze se taneční terapii věnovat i online? Jakým způsobem se věnujete svým klientkám? Převládá online nebo offline?
Lze. Trochu. Na základě této myšlenky jsem založila vlastní on-line klub, kde jsou nějaká základní jednoduchá cvičení, která lze zařadit do běžného dne třeba v rámci psychohygieny. Hlubší práce pak ale určitě funguje lépe offline. Tam se teprve mohu na člověka napojit a mohu ho skrze tanec a pohyb vést na jeho cestě přesně dle jeho potřeb.
Jakým způsobem o sobě dáváte vědět? Jak se propagujete?
Třeba takto skrze rozhovory. Hlavně však přes sociální sítě. Převážně Instagram a vlastní podcast. Zkoušela jsem i YouTube, ale ten je teď pro mě příliš časově náročný. Doufám pak ale i v to, že se mi podaří propagovat víc i offline, v rámci nějakých workshopů, přednášek a podobně.
Co je pro vás tanec? Máte nějaký oblíbený styl? Co na tanci milujete nejvíce?
Tanec je pro mě řeč duše. Zároveň můj osobní prostor pro hlubokou zpověď a komunikaci sama se sebou. Taky ale prostředek k získání fyzické síly a odolnosti. Z toho důvodu mám ráda baletní průpravu, protože to je takový důležitý základ pro tělo, i pro další taneční styly. Ale pokud se chci uvolnit, projevit, nebo pokud nacvičuji vystoupení, je pro mě jasnou volbou výrazový tanec. A co na něm miluji nejvíce? Jak je komplexní a přizpůsobivý a jakou mi dává volnost.
Tanec Vám tedy změnil život. Poradíte mým čtenářkám, jak s tancem začít?
Prvně – tančit umíme všichni. Je to naše přirozenost. Jen dnešní doba do toho přinesla hodnocení. A to je první, od čeho je třeba se oprostit. Ne, nejsme dřeva. A ano, umíme tančit. Jen každý po svém. A to je na tom to krásné. A jak začít? Postupně a pomalu. Třeba nejdřív jen na chvilinku. A třeba zkusit nejdřív rozpohybovat jen hlavu a zjistit, co ona umí za pohyby. Pak jen ruce. Jen nohy. A postupně to propojit. A pořád myslet na to, že netančíme pro to, aby nás někdo hodnotil. Ale pro to, abychom si to užili a abychom si dali prostor.
Myslíte si, že je potřeba mít talent? Nebo jak to vnímáte?
To je právě věc dnešní doby. Talent. Pokud chceme vystupovat v divadle, pak ano. Určitá dávka talentu se jistě hodí. Ale zase je otázka, co je to vlastně ten talent? Jak jsem psala výše. Tančit umíme všichni. Tak si to dovolme. A tančeme pro radost, pokud nás to volá. Máme to v sobě.
Jak se Vám daří spojit podnikání s péčí o malou dcerku?
Ze začátku to bylo trochu krušné. Vyloženě jsem se na chvíli pak stáhla ze sociálních sítí, protože jsem cítila, že potřebuji pauzu. A že se potřebuji věnovat sobě a malé. Ale teď to jde dobře. Paradoxně lépe než před porodem. Protože zkrátka vím, že pokud chci někam věci posouvat, musím ten čas, kdy třeba spí, využít. Protože pak už zase prostor nebude. Zbavila jsem se toho neustálého odkládání. A také se pomalu učím delegovat. To je taky velká pomoc. Snažím se své podnikání neustále posouvat, třeba i po půl hodince. Ale i to stačí. Dlouho mi však trvalo si tohle v hlavě přepnout.
Co Vás v nejbližší době čeká?
V podstatě velké věci. Protože, čerstvá informace, stala jsem se ředitelkou nově vznikajícího TEVA Centra. Stručně – jedná se o mezinárodní síť centrem, které se zaměřují na krátkodobé setkávání a vzdělávání v oblasti pomáhajících profesí a osobního rozvoje. Najdete tam různé workshopy a semináře z oblasti uměleckých terapií, psychologie, speciální pedagogiky, sociální práce a dalších terapeutických a uměleckých oborů a další, třeba i volnočasové umělecké aktivity.
Zároveň stále aktualizuji svůj online klub V pohybu, kde nyní startuje výzva “Pohybem k sebelásce”, plná pohybových cvičení, pracovních listů a různých jednoduchých malých úkolů. Myslím, že teď na podzim je sebepéče velmi aktuální téma.
Jaké máte plány do budoucna?
Co nejvíc ladit a rozšiřovat obsah v mém online klubu a na sociálních sítích. A taky postupně návrat k offline terapeutické praxi, což se mi skutečně pomalu daří. A samozřejmě nyní co nejlépe rozjet aktivity TEVA Centra, protože to je tak neuvěřitelná příležitost, jak více mluvit o uměleckých terapiích a jak je ukázat široké veřejnosti, že lepší už nebude.
Děkuji Vám moc, Andělko, za milé povídání! Přeji Vám mnoho úspěchů a ještě více spokojených klientek a klientů!
Anděla Kubátová se věnuje tanečně-pohybové terapii. Sledovat ji můžete na jejím Instagramu, podcastu nebo navštivte její web andelavpohybu.cz.
Foto: archiv Anděly Kubátové.
Přečtěte si další zajímavé příběhy podnikajících maminek. Mohl by se vám líbit rozhovor s aromaterapeutkou Kristinou Rolincovou nebo s fotografkou zážitků Marietou Kosturovou.
